Zahrádka snů
V každé větší obci najdete zahrádkářskou kolonii. Na první pohled si jí možná ani nevšimnete. Projedete kolem ní autem a nenapadne vás, že jde o zahrádky. Ale je to tak. Zahrádkářské kolonie jsou celky v okrajových částech obcí, kde jsou pozemky rozparcelované většinou na jednotlivé „pruhy“, případně menší celky. Každý zahrádkář má svůj pozemek a na něm si může založit zeleninové záhony, postavit skleník, vedle si dát bazén, udělat posezení s krbem, dát si tam solární sprchu a třeba i postavit chatičku – na zahradnické náčiní, schování se před deštěm nebo občasné přespání.
Otázka pozemku
Říkáte si, že zahrádka v kolonii by byla sice krásná, ale kde máte vzít na pozemek? Pozemky nejsou levné, i když nejde o stavební pozemek, ale pouhou zahradu. Výhodou zahrádkářských kolonií ale je, že mnohde nemusíte pozemek přímo vlastnit. Někde ano, ale jinde je majetkem svazu zahrádkářů či jiného uskupení a zájemce o zahrádku si ho pouze pronajímá. Roční nájemné bývá v řádu několika tisíc korun, což je docela příjemné. A zahrádky se tak stávají dostupnými i pro ty, kdo nemají miliony na kontě.
Voda na zahrádce
Zahrádka v kolonii je hezká. Ale aby taková i zůstala, je třeba ji zalévat. A kde vzít vodu? To je různé. Některé zahrádky mají na vlastním pozemku studnu, což je nejlepší řešení. Ale pokud je jich vedle sebe třeba třicet, tak každá svou studnu mít nemůže. Proto to leckde funguje tak, že je k dispozici jedna studna pro několik parcel. Ti nejšťastnější zahrádkáři mají k dispozici vodovodní řád, který si mohou nechat zavést až k pozemku. A samozřejmostí jsou nádrže na dešťovou vodu.
Co se týká pitné vody, tak buď je taková voda ve studně, nebo třeba v nějaké blízké studánce. Pokud ani jeden zdroj není pitný a je jen užitkový, musíte si zkrátka pitnou vodu brát s sebou.
Chatička na zahrádce
Sníte o chatičce, v níž budete moci trávit víkendy? Zahrádkářská kolonie by se k tomu mohla zdát ideální. Ale pozor na zákony. Chatu si na zahradě leckdy postavit nemůžete, i kdyby byla vaše vlastní. Není to otázka vaší vůle a svobodného rozhodnutí, nýbrž územního plánování. I když mají na zahrádkách vaši sousedé chatky, neznamená to, že i u vás to bude možné.
Nejlepší je ověřit si to na obecním úřadu a pak si stanovisko ještě pro jistotu potvrdit na stavebním úřadu. Možná zjistíte, že vám bude povoleno mít zde stavbu do zastavěné plochy 25 metrů čtverečních – což je nejobvyklejší. Je to dobrá zpráva, ale pak nastává další řešení. Na pozemek nemusí být přivedena elektřina ani voda. Budete muset nějakým způsobem vyřešit odpady nebo sáhnout po řešení ve formě suchého nebo chemického WC.
Zkrátka, v zahrádkářské kolonii můžete zažít dokonalou idylku – ale jen s posvěcením úřadů.
Přečtěte si také Ochrana proti slimákům – jak na ně? nebo Šťastný život zahrádkáře